1 Metalická
vedení - primární parametry 6
1.1 rozdělení
metalických vedení 6
1.2 náhradní
schéma dvouvodičového vedení 6
1.3 primární
parametry - veličiny i jednotky 6
1.4 čím je
dána velikost jednotlivých prim.parametrů 6
1.5 jak
ovlivňují přenos signálu 6
1.6 vysvětlete
pojmy : jádro,žíla,prvek,duše,pár,čtyřka 6
1.7 výpočet
odporu i závislosti odporu na teplotě 6
1.8 co je
symetrické vedení, co koaxiální vedení 6
1.9 nakresli
rozložení E i H u těchto vedení 6
2 Metalická
vedení,sekundární parametry 6
2.1 jmenujte
tři sek.parametry - veličiny i jednotky 6
2.2 jak se
stanoví napěťový a jak výkonový útlum 6
2.3 co je absolutní
i relativní úroveň napětí 6
2.4 co je
normálový generátor 6
2.6 co je
pupinace i jak se provádí 6
2.7 celkový
útlum více úsekového vedení se zesilovači 7
3.1 jaké jsou
výhody optického vlákna proti metalickému vedení 7
3.2 co je
světlo,jakou rychlostí se šíří 7
3.5 co je mezní úhel, co je lom od
kolmice, co ke kolmici 7
3.6 co je vid,
co vidová i chromatická disperze 7
3.7 druhy
optických vláken (se skokovou i plynulou změnou indexu lomu, jednovidové) 7
3.8 co je
numerická apertura 7
3.9 co je
primární i co sekundární ochrana vlákna,jaké sekundární ochrany znáš 7
4 Zdroje i
detektory optického záření 7
4.1 jakou
vlnovou délku má viditelné světlo 7
4.2 co IR i co
UV, jaké vlnové délky se používají pro přenos optickými vlákny 7
4.3 jaký je
princip LED, jaký laserové diody, jaký materiál polovodiče se používá 7
4.4 co je
Burrusova LED, co je to "pigtail" 7
4.5 co je
monochromatické i co koherentní záření 7
4.6 jaký je
princip fotodiody 7
4.7 co je
spektrální citlivost, co kvantová účinnost,co je doba odezvy 7
5 Elektromagnetická
vlna a její modulace 8
5.1 Popiš
elektromagnetickou vlnu – její základní
složky . 8
5.2 Jakou
rychlostí se vlna šíří ?Co je polarizace vlny ? 8
6.1 Popiš
blokové schéma nepřímo zesilujícího přijímače 8
6.2 Jaké jsou
rozdíly v příjmu AM a FM 8
6.3 Jaká znáš
rozhlasová pásma 9
6.4 Co je mezi
frekvenční kmitočet 9
7 Televizní
přenosový řetězec 9
7.2 Jak vzniká a z čeho se skládá
úplný televizní signál 9
7.3 Jaká
modulace je použita 9
7.5 Popiš
blokové schéma TVP 9
7.6 Co je
snímací elektronka , Co je luminofor 10
8 Způsoby
využívání přenosových cest 10
8.1 nízkofrekvenční
analogové přenosové systémy: 10
8.2 duplexní
dvoudrátový přenos (systém ÚB) a (systém MB) 10
8.3 co je
telekomunikační vidlice 10
8.4 vysvětli
činnost transformátorové i odporové telekomunikační vidlice 11
8.5 nakresli
blok.schéma dvoudrátového obousměrného zesilovače 11
8.6 vícenásobné
využití přenosových cest : obvodový multiplex- "fantom" 11
8.7 krátce
vysvětlit pojmy FDM i TDM 11
9 Analogový
telefonní přístroj 11
9.1 podle
obrázku popiš analogový telefonní přístroj staré konstrukce 11
9.2 popiš
blokové schéma přístroje nové konstrukce 11
9.3 vysvětli
základní rozdíly mezi pulsní a tónovou volbou 11
9.4 vysvětli
činnost piezoelektrického elektroakustického měniče 11
9.5 vysvětli činnost kondenzátorového
mikrofonu 11
10 Frekvenčně
dělený multiplex 11
10.2 co je amplitudová modulace 11
10.3 nakreslete spektrum AM, co je SSB 11
10.4 popište činnost kruhového modulátoru 11
10.5 podle obrázku vysvětlete jak FDM
pracuje 11
10.6 co je základní primární skupina G ,
jaké pásmo zaujímá 11
11.1 vysvětlete princip TDM s použitím
blokového schématu : 11
11.2 jaké znáš druhy impulsových modulací ? 11
11.3 charakterizuj (popiš) systém PCM 30/32 11
11.4 co je označováno jako Trunk ? 11
12 Digitalizace
telefonního signálu 11
12.1 co je to vzorkování , jaký vzorkovací
kmitočet se v telefonii používá 11
12.3 co je PAM, co PŠM, co PPM 11
12.4 co je kvantování, počet kvantizačních
úrovní 11
12.5 kde a jak vzniká kvantizační zkreslení 11
12.6 co je lineární kódování i co kódování
s digitální kompresí 11
13.2 jaká je a jak se stanoví přenosová
rychlost PCM 1.řádu? 11
13.3 popiš multirámec dle obrázku 11
13.4 vysvětli jak je přenášena signalizace
pro jednotlivé kanály v multirámci 11
13.5 co je synchroskupina multirámcového
souběhu ? 11
13.6 co je synchroskupina rámcového souběhu
? 11
14 Přenosové
systémy vyšších řádů 11
14.1 PDH - vytvoření signálu vyššího řádu 11
14.2 jaké jsou přenosové rychlosti vyšších
řádů v PDH podle CEPT a podle ANSI 11
14.3 co znamenají zkratky CEPT a ANSI ? 11
14.4 Kolik telefonních kanálů lze přenést
jednotlivými vyššími řády ? 11
14.5 Z jakých bloků se skládá každý
rámec vyššího řádu ? 11
14.6 Co jsou stuffingové bity ? 11
14.7 SDH - jaký byl důvod vzniku 11
14.8 co znamená, že v SDH jsou všechny
úseky sítě synchronní ? 11
14.9 jaké jsou hlavní rozdíly SDH oproti
PDH ? 11
14.10 jak se nazývají rámce signálu SDH ?
(STM) 11
14.11 co udává číslo N ve zkratce STM-N ? 11
14.12 z kolika bitů resp. bajtů se skládá
STM-1 ? 11
14.13 jak se stanoví přenosová rychlost STM-1
? 11
14.14 jaké prokládání používají multiplexory
SDH ? 11
15.1 jaká je základní myšlenka ISDN
(Out-of-Band signaling) 11
15.2 popiš podle obrázku domovní přípojku
ISDN 11
15.3 jaké znáš druhy účastnických přípojek 11
15.4 jaké typy přípojek ISDN se používají u
nás 11
15.5 jaká rozeznáváme rozhraní u ISDN 11
15.6 jaký signál se používá mezi NT a
koncovým zařízením 11
15.7 jaký signál se používá mezi NT a
ústřednou 11
16.1 proč není přímý dvojkový kód vhodný
pro přenos ? 11
16.5 převeď do výše uvedených kódů binární
signál 11
16.6 popiš kód MCMI - kde se používá ? 11
16.7 jaký účel má zakončovací jednotka
(Line Terminal) 11
16.8 jaký účel má opakovač ? 11
17 Radiové
prostředky v účastnických
telefonních sítích - GSM 11
17.1 popiš buňkový systém , co je
sektorizace, jaké rozlišujeme buňky 11
17.2 co je MA , co FDMA , co TDMA a CDMA 11
17.4 co znamená GSM, co původně 11
17.7 co je downlink a uplink 11
17.8 popiš systém GSM 900 a GSM 1800 11
18 Radiové
prostředky v úč. telefonních
sítích , DECT a družicové spoje 11
18.1 co označujeme zkratkou PPS 11
18.4 charakterizuj krátce CT-0, CT-1, CT-2 11
18.6 charakterizuj telefony DECT 11
18.7 jaké oběžné dráhy využívají
telekomunikační družice 11
18.8 s využitím obrázku
charakterizuj systém IRIDIUM 11
18.9 znáš ještě nějaký systém ? 11
19.1 z jakých základních částí se
skládá ústředna 11
19.2 co je přímé, co nepřímé řízení 11
19.4 s pomocí obrázku vysvětli pojmy:
vnitřní, odchozí, příchozí a tranzitní spojení 11
19.5 co je centralizace, co je koncentrace 11
19.6 jaký účel mý koncentrační a expandní
pole v ústředně 11
19.7 čím jsou charakteristické ústředny 1.
a 2. generace 11
19.8 jaký byla typická ústředna jednotlivé
generace 11
19.9 charakterizuj ústřednu 4. generace,
jaké 2 základní struktury mají 11
19.10 čím se odlišuje pole digitální a
analogové ústředny 11
20.1 popiš základní bloky EWSD (4) 11
20.2 jaké základní části má blok přístupu 11
20.3 jaké základní části má blok řízení
(koordinace) 11
20.4 kolik účastníků může být na ústřednu
připojeno 11
20.6 jaké jsou základní úkoly DLU 11
20.7 LTG není připojena jen k DLU, ale
též k …. 11
20.8 Obsahuje EWSD další procesory kromě CP
? 11
20.9 Jaká rozeznáváme rozhraní u EWSD ? 11
21 Signalizace
v telefonii, xDSL(ADSL,HDSL...) 11
21.1 co je to signalizace, vyjmenuj 3 druhy
signalizací 11
21.2 co znamená zkratka CAS, co znamená
zkratka CCS 11
21.3 co je signalizace po hovorových či
přidružených kanálech 11
21.4 co znamená signalizace po společném
kanále 11
21.5 co znamená zkratka link-by-link, co
znamená zkratka end-to-end 11
21.6 jaký max. počet hovorových kanálů může
mít PCM systém používající signalizaci CCS a proč 11
21.7 jaký max. počet hovorových kanálů může
mít PCM systém používající signalizaci CAS a proč 11
21.8 která z výše uvedených
signalizací je výhodnější, jmenuj alespoň tři důvody 11
21.9 co je signalizační bod SP, co je
signalizační transportní bod STP 11
22 Spojovací
články digitálních polí 11
22.1 co je to S článek , co je
T-článek 11
22.2 vysvětli spojovací pole
s diodami, tranzistory a log.členy AND 11
22.3 spojovací pole řízené ze vstupu a
z výstupu 11
22.4 co znamená , že prostorový článek
nemění časovou polohu 11
22.5 článek T řízený ze vstupu 11
22.6 článek T řízený z výstupu 11
22.7 popiš činnost spojovacího pole se
členy AND 11
23 Přenos
dat , datové sítě 11
23.1 co znamená zkratky LAN, WAN, MAN 11
23.3 co to je protokol sítě, jak
rozdělujeme protokoly 11
23.4 popiš základní topologie sítí LAN 11
23.5 jaké jsou 2 základní metody řízení
sítě, v čem se liší 11
23.7 jaké spojovací prvky používá síť
Ethernet, jaká je přenosová rychlost sítě Ethernet 11
23.8 co je to TCP/IP, DNS(Domain Name
Service) 11
24 Datová
rozhraní v telefonní síti , Modem 11
24.1 jaké rozeznáváme datová rozhraní
v telefonní síti 11
24.2 čím jsou dány charakteristiky
jednotlivých rozhraní 11
24.3 jaké základní charakteristiky jsou
udávány 11
24.5 jaké napěťové úrovně udává doporučení
V.28 pro rozhraní I2 11
24.6 jaký signál je předepsán doporučení
V.23 pro rozhraníI1 11
24.7 nakresli blokové schéma modemu 11
24.8 co to je modem s vícestavovou
modulací 11
24.9 co je skrambler a deskrambler 11
24.11 jakou přenosovou rychlostí komunikují
modemy 11
25 Mobilní
telefon (GPRS ,WiFi ,Blootooth) 11
25.1 popiš blokové schéma mobilního
telefonu – činnost jednotlivých bloků 11
25.2 jak probíhá spojovací proces MS-BTS 11
nadzemní , podpovrchová, - symetrická , koaxiální

Svod G (W), Rezistivita R = j * (l/s)[Wm], Teplotní závislost Rv = R20 *(1+arv)
materiálem (délka průměr) a vnějšími vlivy(vlhko,blesky)
zhoršují kvalitu signálu
měděný drát, drát i s izolací v kabelu, více drátů s izolací (celý kabel), celé kablel i s izolací),
odpor vodičů v závislosti na teplotě stoupá - Rv = R20 *(1+arv)
vedení každé s vlastní izolací ležící vedle sebe, opletené jádro ještě jedním vodičem
H
– intenzita magnetického pole [A/m] E –
intenzita elektrického pole [V/m]

útlum Bu = 20 * log (U1/U2) [dB], Impedance Z = Ö(L/C) [W], Rychlost šíření vln V = Ö(1/(L*C)) [m/s]
U1/U2 a P1/P2
napětí v tu danou chvíli někde na vedení
generátor který generuje 800Hz, 600W, 0,775V – tyto parametry vytvoří právě normálový výkon 1mW
U = Ö(P*R) nebo P=(U*U) / R
milivoltmetr, který je cejchován v dB, kde 0dB = 0,775V
metoda snižování útlumu dálkových vedení vkládáním indukčních cívek ® tím snižování velké kapacity na dlouhých vedeních
je součet útlumů na více úsecích spojených zesilovači (b1+b2+b3 + b4)

![]()
b1 z1 b2 z2 b3 z3 b4
schopnost přenášení signálů na velké vzdálenosti s malým útlumem a mnohem lepší ochrana proti rušení
je to elektromagnetické vlnění, které se šíří v podobě fotonů a skládající se z intenzity magnetického a elektrického pole
je to podíl rychlosti světla ve vakuu a v jiném reálném prostředí n = Co/C
šíření světla na rozhraní dvou optických prostředí n1 * sin a = n2 * sin b = n2/n1

paprsek, který se ještě odráží do vlákna na rozhraní dvou prostředí
nedosáhl mezního úhlu jinak by vlákno opouštěl mezní úhel![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
rozptyl
paprsků způsobuje útlum a deformaci díky které může docházet k zpoždění
(každý paprsek vlivem rozdílných odrazů vykoná rozdílnou délku dráhy)
![]()
jednovidové, mnohovidové
![]()
![]()
schopnost
vlákna pojmout množství světla sin a max
[NA] a
![]()
![]()
![]()
![]()
volná těsná plněná
400 – 800 nm ® 750 THz
infračervené světlo , ultrafialové , 800 – 900 , 1100 – 1300 , 1500 – 1700 nm
elektrony uvolňují energii v podobě světla právě mezi přechodem PN (používá se Gallium arsenid GaAs)
laser dioda obsahuje rezonanční dutinu z vybroušených zrcadel v které paprsek kmitá a odráží se - po urč. přeplnění jí opouští ve stejné vlnové délce a hlavně ve fázi
je to nejrozšířenější dioda, která má z vrchní strany zalitý konec optického vlákna (pigtail - ocásek) k jejímu dalšímu připojení
monochromatické záření má stejnou vlnovou délku ovšem oproti koherentnímu záření není ve fázi

citl. – je hlavním měřítkem určující vlnovou délku l optického přenosu, účinn. – jak slabý sig. je možné ještě detekovat, odezva – čas, který potřebují náboje k průchodu ochuzenou vrstvou (zpoždění)
mezi přechody P a N je vložena tkzv. intristická vrstva bez vodičů – z důvodu detekce světel větších vlnových délek
elmagnetická vlna se skládá z intenzity magnetického (H) a elektrického (E) pole

C = rychlost vlny je 300 000 km/s (3*10na8 m/s) , intenzita E je kolmá na intenzitu H a obě jsou kolmé na směr šíření
je vzdálenost vlny, kterou urazí za dobu jedné periody f = 1/T l = c*T = c/f
Umax
![]()
![]()
UI
![]()
T
UKV – ultrakrátké vlny / 88 – 108 MHz / (U-FM frequency modulation), KV – krátké vlny / 6-18MHz / (K-SW short wave),
SV – střední vlny / 540 – 1600 kHz / (M-MW medium wave), DV – dlouhé vlny / 150 –290 kHz / (L – LW long wave)
jedná se o vtisknutí (zakódování) nf. informace do vf. nosné vlny (v modulátoru), obsahuje dolní a horní postranní pásmo
![]()
![]()
dpp hpp
![]()
okamžitá hodnota nosné je Un = Un *sin * W * t hloubka modulace je m = (Unf / Uvf) *100 [%]
Un = 8V m = 50% fn = 100 KHz fm = 0,3 –3,4 KHz
Mění se zde kmitočet nosné vlny v závislosti na kmitočtu a amplitudě modulačního signálu.
kmitočtový zdvih Ò fn = fmax - fmin fmax = fVF + rfm fmin = fVF - rfm
index kmitočtové modulace mfm = rf / fm max Ò (u stanic s VKV bývá fm max = 15KHz)
B = 2 * (mfm+1) * fm max Ò (bývá vždy kolem 150 – 200 KHz)
Spektrum kmitočtové vlny je teoreticky nekonečné a je složeno z nekonečného množství spektrálních čar různé výšky.

![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
fp fMF
VLO Směšovač MFZ Demodul. NFZ


![]()
![]()
fo
![]()
VLO
– vstupně laděný obvod
Oscilátor fMF = fo – fp - fMF je vždy stejné
![]()
AM:
450 kHz
FF:
10,7 MHz fr
![]()
![]()
![]()
![]()
Označení
přijímač s nepř. zesílením znamená, že přijímaná frekvence se nezpracovává
přímo, ale převede se na konstantní meezifrekvenční kmitočet asi 440KHz u AM a
10,7 MHz u FM
fr = 1 / (2*P * Ö(LC))
![]()
Střední vlny (i krátké vlny) AM vysílačů se odrážejí od ionosféry a zemského povrchu a tím jsou schopny se dostat dále než FM.
Důvodem umístění VKV vln do FM vysílačů je jejich velká šířka pásma, odolnost proti atmosférickému a magnetickému rušení, kvalitnější a věrnější zvuk – nevýhoda je krátký dosah 200KM viditelná vzdálenost
UKV – ultrakrátké vlny / 88 – 108 MHz / (U-FM frequency modulation), KV – krátké vlny / 6-18MHz / (K-SW short wave),
SV – střední vlny / 540 – 1600 MHz / (M-MW medium wave), DV – dlouhé vlny / 150 –290 MHz / (L – LW long wave)
mezifrekvenční kmitočet fMF = fo – fp a je konstatní, což je docíleno pomocí směšovače, je laděno současně VLO i Oscilátorem dále viz 6.1
je to schopnost obvodu vybrat právě jeden požadovaný kmitočet a ostatní potlačit /viz. směšovač/
je souhrn standardů a konstant – např. obsahuje 625 řádků, poměr stran je 4:3 (16:9), 833 bodů na řádek (625/3 *4), frekvence je 25 snímků za vteřinu, ovšem skutečné vykreslování se provádí pomocí 50 půlsnímků, kdy jsou nejprve vykreslovány liché a pak sudé řádky
Jak vzniká a z čeho se skládá úplný
televizní signál
obrazovka

![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
Snímací elektronka převádí jas snímané
scény na el. signál. Skládá se z Jasového
signálu, Synchronizačních impulsů. /řádkové a půlsnímkové/ , Zatemňovacích impulsů /řádkové a
půlsnímkové/ . Paprsek se na obrazovce pohybuje po řádcích, napřed po lichých,
potom po sudých.
![]()
celý signál je namodulován amplitudově na nosnou vlnu UHF (UKV), k obrazovému přenosu se používá AM s částečně potlačeným dolním postranním pásmem, pro zvuk je FM (nosná zvuku je vždy o 6,5 MHz vyšší než nosná obrazu
VHF = I. pásmo (1-2 kanál) – 50 – 65 MHz, II.pásmo (3-5 kanál) – 75 – 100 MHz, III. pásmo (6-12 kanál) – 175 – 230 MHz
UHF = IV. a V. pásmo (21-69) – 475 – 860 MHz

![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
VLO OZM D
NFS
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
S fmf MFZ1 MFZ2 v K
![]()
![]()
![]()

![]()
38 MHz
![]()
![]()
15625
Hz A
O OSS
![]()
Gen 1 zdroj VN 15 – 20 tisíc voltů
![]()
![]()
![]()
![]()
RSI
šipky směřují na cívky, které
vychylují paprsky
kanálový volič Gen 2. 50 Hz
VLO – vstupně laděný obvod
S – směšovač
O – osciloscop
OZM – oddělovač zvukové mezifrevence
OSS – oddělovač synchronizační směsi
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
RSI
- rozdělovač synchronizačních impulsů
Gen 1 – generátor pilového sig. pro horizontální vychylovací cívky
![]()
![]()
![]()
![]()
Gen
2 – generátor pilového sig. pro vertikální vychylovací cívky
Snímací elektronka převádí jas snímané scény na el. signál. Luminofor je látka, která po dopadu elektronu emituje(září) fotony.

jedná se o systém y MB (místní baterie s použitím místního transf.) a systémy UB (ústřední baterií)
![]()
v
systém s ústřední baterií, jsou mikrofony napájeny stejnosměrným z ústředny proudem a
hovorové transformátory oddělují stejnosměrnou složku od sluchátek sluchátku totiž nevyhovuje pro jeho trvalé
prohnutí v klidovém stavu


![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
Systém UB

![]()
![]()
![]()
v
systém s místní baterií, jsou mikrofony napájeny stejnosměrným proudem přímo v tlf.
přístroji a hovorové transformátory oddělují stejnosměrnou složku od sluchátek

Systém MB
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
Slouží
k rozdělení 2drátového vedení na 4drátové a naopak. Blokové označení
Jedná se o pasivní telekomunikační vidlice, které jsou tvořený buď pomocí odporových můstků, nebo pomocí děleného transformátoru.
V případě odporové vidlici je třeba požití tkzv. vyváženého můstku (je nutný vyvažovací R k vyvážení impedance vedení), jsou-li si rovny všechny odpory R1/R2 = ZL vedení / ZV vyvážení.
Ze svorek 2,2 musí jít hovor na svorky 1,1. Můstek musí být vyvážený R1 / ZL = R2 / ZV , aby se na svorky 4,4 nedostal tento hovor U = 0.
Odporová vidlice Transformátorová vidlice


ZL = odpor vedení
ZV = vyvažovací odpor
Moderní obvody již na místo transformátorové vidlice realizují rozdělení (spojení) signálu elektronicky.
Blokové
označení

![]()

- sdružený fantomní okruh - 3 cesty po 2 vedeních (4 dráty) – třetí vede přes dělený tranformátor
- FDM
- TDM
![]()
Jedná se o frevenčně dělený multiplex (každý hovor je namodulován na jinou frekvenci). Časově dělený multiplex (vzorkování, hladinování a kódování – každý hovor má svůj dvojkový kód)
Jedná se o schéma analogového telefonního přístroje
s rotační číselnicí.

HTr = jeto dělený hovorový transformátor, který potlačuje místní vazbu (účastník si nekřičel do vlastního ucha), dále odděluje stejnosměrnou složku od vlastního sluchátka T (sluchátku neprospívá trvalé prohnutí v klidovém)
VP = spíná v případě vyzvednutí mikrotelefonu
či, čr, čz = jedná se o kontakty číselnice

Jedná se o generování impulsů přerušováním el. obvodu otočným číselníkem. Pro každou klávesu je generována součtová frekvence z dvou frekvenčních rovin
Po připojení el. proudu dochází k prohýbání destiček měniče /piezoelektrický jev/. Při velké frekvenci f dochází k vlnění destičky, která vydává příslušné zvuky. Jedná se o reciproční děj (funguje i obráceně – možno použít jako mikrofon i sluchátko).
Kondenzátor
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
Nazývá se také elektretový. Po dopadech zvukových vln, dochází k prohýbání
jedné z desek kondenzátoru a tím se mění kapacita kondenzátoru – tím se
mění napětí dle vzorce Q = C * U kde C = S
* ( S / D) a protože Q je konstantní
a C se mění dle síly zvuku, musí se zákonitě změnit i U.
![]()
![]()
Každý hovor je namodulován na jinou frekvenci a ty jsou současně a přenášeny po jednom vedení.
Je to výsledek modulace, která vychází ze sčítání a odčítání amplitudy modulovaného signálu od vf amplitudy modulačního signálu.
SSB je single signed band = modulovaná vlna s potlačeným hlavním pásmem. B = šířka pásma fn max – fn min
B = 9 KHz
![]()
![]()
![]()
68 KHz
![]()
DPP HPP
64,6 67,7 68,3 71,4 f [KHz]
|
Modulační signál ![]()
Polarita nosné vlny rozhoduje o tom, které z dvojic diod
budou otevřeny. Otevřené diody propouští přetransformovaný modulační signál bez
ohledu na jeho polaritu. Malý proud Ums může procházet diodou i
v protisměru jelikož je dioda otevřena mnohem větším Umn.
Nosná vlna 68 KHz Amplitudově namodulovaná vlna
Jedná se vlastně o vytvoření amplitudově modulované vlny
s potlačením nosné vlny kde nosná
Umn = 5 * Ums

Jedná se o frekvenčně dělený multiplex (dělení signálů), kde každý hovor je modulován na vlastní kmitočet a pak společně přenášen po společném vedení. Používá se zde amplitudová modulace.
je to 12 hovorových kanálů multiplexováno frekvenčně a zabírají pásmo 60-80kHz
|
1. první blok je pásmová propust – ta pustí dále jen modulovaný signál s potlačenou nosnou vlnou
2. druhý blok je vzorkovací obvod – v pravidelných intervalech se z analogového signálu odebírají vzorky amplitudy PAM
3. třetí blok je kvantizér – provádí se zde kvantování, neboli hladinování, kde se zjišťuje velikost odebraného vzorku a tím se určí, podle právě použitého kvantování její hladina
4. čtvrtý blok je kodér – který přiděluje vzorkům podle čísla hladiny jejich binární číslo
5. další blok je multiplexor a demultiplexor – viz. odkaz
6. posledním blokem je časová základna - která se stará o synchronizaci právě posílaných kanálů /na druhém konci se spojí/

modulovaný signál
PAM – puslně amplitudová
PŠM – pulsně šířková
PPM – pulsně polohová
Přenášené signály tvoří nepřetržitý sériový synchronní tok
binárních dat, které jsou právě multiplexováním sdruženy do jednoho rámce,
který se skládá z 32 kanálových intervalů ® 30 hovorových kanálů a 2
pomocných ® kanál obsahuje 8 bitů *
32 kanálů = dává 256 bitů na jeden rámec

Jsou to hovory se stejným číslem timeslotu. Tyto hovory patří k sobě pro oba směry /od úč. 1 k úč. 2/
Multiplexor je zařízení, které sdružuje na vstupu 8 hovorových kanálů v jeden pulsně kódový na výstupu.
Demultiplexor pracuje právě obráceně na přijímací straně.
LF – low
frekvence / PCM – pulsně kódová modulace
obsahuje právě pásmovou propust,
vzorkovací obvod LF
kvantizér, a kodér
![]()
PCM
Jde o postup, kdy se v pravidelných intervalech z analogového signálu odebírají vzorky amplitudy ® hladinování ® kódování.
Jedná se o teorii, že by měl být vzorkovací kmitočet 2x větší než max. kmitočet obsažený ve vzorkovacím signálu.
PAM – puslně amplitudová
PŠM – pulsně šířková
PPM – pulsně polohová
dále viz otázka 11.2
Provádí se zde kvantování, neboli hladinování, kde se zjišťuje velikost odebraného vzorku a tím se určuje, podle právě použitého kvantování do které hladiny vzorek spadá.
U lineárního kódování v
současnosti 128 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 127 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ . _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _ . _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _ 3 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 2 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 1 ______________________ -1_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ -2_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ -3_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ . _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _ . _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _ -127_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ -128_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ U nelineárního kódování
s kompresí 7 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 6 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ . _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ . _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 2 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 1 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 0 ______________________ -0 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ -1_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ -2_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ . _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ . _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ -6_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ -7 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __
U lineárního kódování bylo použito
256
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
254 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
. _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
. _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
4
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
2 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
0
______________________
každé pásmo
je dále rozdělena na 16 hladin a to
dává celkem 2*8*16 = 256
1 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
3 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
5 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
. _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
. _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
253 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
255 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

Kvantizační zkreslení vznikne v kvantizéru případě, že dva rozdílné amplitudové vzorky spadnou do stejné kvantizační úrovně. Ty jsou potom na výstupu vyhodnoceny jako stejný signál.
Analogový kompresor – uměle zvětšuje signál aby nedocházelo ke zkreslení pomocí lineárního kódování 256 hladin.
Nelineární kodér – hladiny nemají stejnou vzdálenost, ke středu jsou hustší.
Digitální kompresor – slouží k tomu aby zvýšení hladin 2 na 12ctou mohl zkomprimovat a nutnost zpětného převodu do 2 na 8smou.
Při lineárním kódování mají hladiny vždy stejnou vzdálenost mezi sebou. Ovšem u nelineárního kódování s kompresí je pouze 2 *8 základních hladin, kde každá hladina obsahuje dalších 16 podhladin a ty se zvětšují od 0 do 7 a od –0 do –7 vždy o dvojnásobek od středu. Tím je docíleno menšího kvantizačního zkreslení z důvodu větší hustoty u nejčastěji využívaných hladin.
11010011 - kde + označuje umístění v dolní či horní polovině
1 | 0 1 0 | 1 1 0 0 + 2 pásmo a její 10 hladina
|
Obsahuje 30 hovorových kanálů + 2 linkové kanály počítající se od 0 a spojující se v jeden celý rámec, každá osmice je tzv. kanálový interval. Kanál 0 je pro synchroskupinu rámcového souběhu a kanál 16 je signalizační
Rámce se vysílají s opakovací frekvencí , která je rovna frekvenci vzorkovací, délka rámce je tedy rovna délce vzorkovací periody tj. 125 mikrosekund. Přenosová rychlost vychází 32*8* ( 1/ 0,000125)=2,048 Mb/s. (tzv, dvoumegabitový tok) – nebo 256*8000=2,048 Mb/s
viz. níže
V 16 kanálovém intervalu se přenáší signalizace vždy pro dva hovorové kanály (2 * 4 bity). K přenesení signalizace pro 30 hovorových kanálů je tedy třeba 15 rámců 1.řádu. Celkem 16 rámců (0 – 15) tvoří tzv. MULTIRÁMEC.
Nultý rámec multirámce obsahuje v 16tém kanálovém intervalu synchroskupinu multirámcového souběhu ( MFAS ), označující začátek multirámce.
Označuje je se jako FAS (Frame Alignment Signal) a je přenášena v 0 kanálu každého sudého rámce ( v lichých se totiž nachází služební slovo)

Je to pleziochronní digitální hierarchie způsob, který není zcela synchronní. Vzniká multiplexováním signálů nižších řádů.
ANSI – 1,5Mb/s ; 6Mb/s ; 45Mb/s
CEPT - 2Mb/s ; 8Mb/s ; 34Mb/s ; 140Mb/s (jsou to signály 1; 2; 3; 4 řádu)
ANSI – (American Nationality Institut)
CEPT - (Conference European Post)
1.řád – 30 hovorů; 2.řád – 120 hovorů; 3.řád – 480 hovorů; 4.řád – 1920 hovorů;
JB – stuffingový bit , JCB – řídící bity stuffingu, IBT – informační bity, SB – služební bity, FAS – synchroskupina rámcového souběhu
Jsou to bity které se starají o vyrovnání přenosové rychlosti – JB, JCB
Sjednotit světové normy, protože se jedná o synchronní digitální hierarchii.
tzn. že jsou řízeny centrální taktovací frekvencí
PDH – jednotlivé úseky nejsou navzájem synchronní (signál vyššího řádu se signálem nižšího řádu)
SDH – všechny úseky jsou řízeny centrálním taktem
Synchronní transportní moduly STM-(číslo) - z kolika signálů nižšího řádu se skládá
N – počet signálů nižšího řádu
2,4 kB - ???
155,52 Mbit/s – (9 x 270řádků x 8 x 8000)
Prokládáním bit po bitu
|
Hlavní myšlenkou je oddělení signalizace od užitečných dat.
Nejčastějšími aplikacemi, pro které je vhodné použití základní přípojky jsou:
·
Přenos
souborů
· Přístup na internet
· Práce na dálku
· Desktop videokonference
· Dálkový dohled
TA – terminálový adptér
A – analogový tel. signál s šířkou pásma 4 kHz
B – digitální kanál s přenosovou rychlostí 64 kbit/s
C – dig. kanál s přenos. rychlostí 8 nebo 16 kbit/s
D – digitální kanál pro služební účely s přenosovou
rychlostí 16 nebo 64 kbit/s
E – digitální kanál pro interní potřeby ISDN s rychlostí 64 kbit/s
H – digit. kanál s rychl. 384, 1536 nebo 1920 kbit/s
1. Základní přístup euroISDN2 (BRI) – kanál B – kde k připojení postačuje dvouvodičové vedení
2. Primární přístup euroISDN30 (PRA) – kanál D – k připojení se používá čtyřvodičový kabel, nebo kabel optický
Rozhraní, neboli bodů v nichž dochází k propojování navazujících zařízení:
· U – rozhraní : bod představující spojení mezi koncovým zařízením veřejné tel. sítě a NT. (Terminálem ISDN)
· S – rozhraní : bod mezi NT a čtyřvodičovou sběrnicí ISDN
· T – rozhraní : bod mezi NT a pobočkovou ústřednou
· R – rozhraní: bod od kterého přípojka nemá vlastnosti ISDN
Komunikace po tzv. S-busu pomocí čtyřdrátové sběrnice, kde jeden pár je pro dopředný a druhý pro zpětný provoz. Fyzická rychlost je 192 kbit/s z čehož jsou 144 kbit/s data z obou B – kanálů. Použité kódování je AMI (1;0;+1).
Jelikož se vycházelo z faktoru převést co nejjednodušeji stávající analogovou přípojku na ISDN max. fyzická rychlost na jednom páru vedení je 160 kbit/s oběma směry (full duplex) s využitím scramblingu potlačení ozvěn. Použité kódování je 2B1Q (čtyčkový kód –A2; -A1; A1; A2 /00;01;10;11/ : kódování je rychlejší).
Špatný průchod opakovači, jelikož obsahuje stejnosměrnou složku.
(Altrnative Mark Inversion) - pseudotrojkový kód, který pracuje s 0 ; +1 ; -1
(High Density Bipolar) – zajišťuje dobré taktování i pro dlouhé posloupnosti 0 , vkládáním 1 o stejné polaritě jako předchozí.
0 ; +1 ; -1
Je to čtyřkový kód , -A2 ; -A1 ; A1 ; A2 ® snižuje frekvenci ® útlum přenášeného signálu 00 ; 01 ; 10 ; 11
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
binar, 1 0 1
0 1 1
0 0 0
0 0 0
1 1
AMI
![]()
HDB3
Používá se pro přenos optickým vedením, jelikož v těchto vedení nelze vyjádřit dvojí polaritu je kód důsledně binární. Kód MCMI vychází z kódu HDB3. -1 = 00 ; +1 = 11 ; 0 = 01

HDB3 0 1 0 0
![]()
-1
MCMI 0
1 1 1 0 1
0 0 0 1
![]()
Zajišťuje napájení pro opakovače a obnovuje signál PCM na přijímací straně.
Regeneruje obousměrně signál PCM (eliminuje zkreslení) v úsecích 2 – 5 km.
|
Území je rozděleno na buňky kde v společném bodě tří vzájemně sousedících buněk se nachází základová stanice BTS (Base Transceiver Statio). Při pohybu z buňky do buňky dochází k automatickému přepojení na další BTS. Rozeznáváme:
· piko buňky /max. stovky metrů/
· mikro buňka /max. několik kilometrů/
· makro buňka /desítky km/
· satelitní buňka
MA – /vícenásobný přístup (Multiple Access)/ v rámci jedné buňky /mnoho různých hovorů v jedné buňce/
FDMA – /vícenásobný přístup s kmitočtovým dělením/ frekvenční pásmo je rozděleno na subpásma, kterým jsou přiděleny jednotlivé kanály
TDMA – /vícenásobný přístup s časovým dělením/ jednotlivé kanály jsou na dané frekvenci zařazovány metodou časového multiplexu
CDMA – /vícenásobný přístup s kódovým dělením/ kanály jsou na vysílací
straně kódovány, kanály se nacházejí na stejné frekvenci, na přijímací straně
opět dle kódu sestaveny
NMT (Nordic Mobil Telephone) – evropský systém vytvořený severskými státy pro zajištění navzájem kompatibilního radiotelefonního systému využívajícího frekvencích kolem 450 MHz.
GSM původně (Groupe Special Mobile) – byla ustanovena CEPTem standardizační skupina pro mobilní komunikaci na digitálním základě.
GSM nyní (Global system for Mobil Communications) – celoevropský standard digitální mobilní komunikace
Je to možnost používání jedné stanice s daným tel. číslem ve všech státech Evropy, který systém převezmou.
SIM (Subscriber Identity Module) – pokročilý systém identifikace obsahující identifikační číslo, ověřovací klíč, tel. seznam...
Jsou to dvě frekvenční pásma, příchozího signálu (downlink), odchozího signálu (uplink), která jsou rozdělena na 124 subpásem o šířce 200 kHz. V každém pásmu je dále vytvořené metodou TDMA 8 časových kanálů (obsahuje uživatelské a služební inf.).

GSM 900 – vymezeno
pásmo 25MHz v okolí základního kmitočtu 900 MHz

GSM 1800 – vymezeno pásmo 75MHz v okolí kmitočtu 1800MHz, je nasazován v prostorech s vysokou koncentrací (Města, nádraží, obchodní domy), kombinuje se s GSM 900 (vyžaduje duální telefon)
CT (Cordless Telephon) - jsou to bezšňůrové telefony specifikovány jako rádiové přjístupové sítě k externím systémům. Z počátku jako pro privátní účely, kde plnilo funkci bezdrátového prodloužení telefonního vedení.
CT-0 - 1980 pásmo kolem 50 MHz , dosah 50 – 200 m, přístroje málo odolné proti rušení, chybělo zabezpečení proti napojení cizích účastníků do hovoru.
CT-1 – tento standard pracuje v pásmu 914 – 915 MHz (mobilní stanice – základová stanice), 959 – 960 (rozděleno na 40 radiových kanálů o šířce pásma 25 kHz (princip FDMA), modulace používá zdvih 5 kHz, přístroje obsahují zabezpečení proti cizímu napojení do hovoru.
CT-2 – počátkem roku 1989 v Británii, ETSI (European Telecommunications Standards Institute) adaptoval jako současný evropský standard, reagováno na neúspěch CT-1
DECT (Digital Enhanced Cordless Telephone) digitální pokročilý bezšňůrový telefon - 1992
· domácí bezšňůrový telefon
· kombinace s pobočkovou ústřednou PBX
· bezdrátová účastnická smyčka WLL (Wireless Local Lopp)
· izolovaná veřejná mikrocelulární síť, umožňuje napojení na radiotelefonní ústřednu MSC systému GSM
pracují v rozsahu 1880 – 1900 MHz, obsahuje 10 nosných vln s odstupem 1728 kHz
GEO – geostacionární ve výšce 36000 km, doba oběhu je shodná s otáčením planety (jsou tedy z pohledu pozorovatele nehybné)
MEO – střední
oběžná dráha ve výšce 10000 km, doba oběhu je 5 hodin

LEO – nízká oběžná dráha ve výšce 700 – 1500 km, doba oběhu je 80 – 130 minut
Je to družicový globální personální komunikační systém, kde uživatelé používají příruční mobilní stanice, které komunikují se soustavou 66 družic na oběžné dráze LEO. IRIDIUM (chemický prvek 77 valenčních elektronů) ovšem na orbitu je jich 66 + 6 rezerva. Zpracování signálu je na palubě družice, dochází zde i k mezidružicové komunikaci. Je zajištěno pokrytí celé planety za předpokladu přímé viditelnosti mezi družicí a mobilem.
jedná se o spojovací pole a řízení
přímé – jednotlivé spojovací prvky (voliče) se nastavují přímo impulsy vysílanými číselnicí, jedná se o dekadické uspořádání 10 x10
nepřímé - impulsy z číselnice se nejprve uloží do registru a ten provede přepočet na číslo volané uč. přípojky v nedekadickém spojovacím poli 25x20
Pomocí spínání elektromagnetu, dle impulsů vytvářených číselnicí telefonního přístroje (přerušováním úč. smyčky), se posouvají otočná ramena v před po spojovacím poli (čtvercové voliče do čtverce 10x10, otočné voliče pouze otočením 10). Zpětný pád do základní polohy je zajištěn pružinou.
CENTRALIZACE - soustřeďování funkcí, kdy v jedné řídící jednotce je vykonáno více funkcí
KONCENTRACE – soustřeďování provozu, kdy jedna řídící jednotka plní svou funkci na základě řídících signálů
![]()
![]()
![]()
K
- koncentrátor
![]()
S
– spojovací pole
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
E
– expandní pole
![]()
![]()
![]()
![]()
K E
![]()
![]()
![]()
![]()
1. generace – zpočátku s přímým řízením, později s nepřímým, základním spojovacím prvkem je krokový volič, typickým představitelem byla u nás ústředna P51
2. generace – používá již nepřímé řízení s asynchronním provozem, kde základním řídícím prvkem je kulaté relé a spojovacím prvkem křížový spínač, typickým představitelem byla u nás ústředna PK202
1 generace – P51 2 generace – PK202 3 generace E10 4 generace EWSD, S12
Ústředna s distribuovaným řízením (S12) – obsahuje menší centrální řídící jednotky na každé ústředně, které mezi sebou komunikují sběrnicí
Ústředna s částečně decentralizovaným řízením (EWSD) – řízení je rozděleno do dvou stupňů, hlavní řídící funkci má centrální procesor (zdvojený pro případ poruchy), který řídí periferní jednotky s vlastní periferním procesorem
- analogové ústředny mají důsledně dekadické spojovací pole 10x10
- digitální ústředny umí pracovat i s nedekadickým spojovacím polem
|
· blok přístupu
· blok řízení
DLU – digitální jednotka účastnických vedení
LTG - jednotka pro připojení účastnických a spojovacích vedení
SN – spojovací pole (tříčlánkové, pětičlánkové)
CP – koordinační procesor řízení
EM – vnější paměti
OMT – terminál obsluhy a údržby
SYP – systémový panel
MB – vyrovnávací paměti interních zpráv
CCG – centrální zdroje hodinových pulsů
je prakticky neomezeno – až statisíce účastnických přípojek (je především dáno spojovacími vedeními)
je to digitální jednotka účastnických vedení nacházející se mimo budovu ústředny (např. na předměstí velkého města) propojena spojovacím vedením do LTG (jednotka pro připojení účastnických a spojovacích vedení) na ústředně
jedná se o digitální jednotku účastnických vedení, která má za úkol připojit účastnické vedení do vnitřní sítě ústředny (až 922), slouží jako koncentrátor, připojeno multiplexem PCM 1.řádu
- přímo k účastníkovi, případně k pobočkové ústředně (analogově i digitálně PCM 1.řádu)
- propojeno s spojovacím polem ústředny multiplexem PCM 2.řádu (128 kanálů – 8192 kbit/s)
- zpracovává různé druhy komunikačních signálů a převádí je na jednotný signál, který používá spojovací pole při spojování
obsahuje ještě periferní jednotky s vlastní periferním procesorem
Signalizace – řídící signalizace a linková signalizace
Přípojky ISDN – základní přípojka a přípojka primárního multiplexu
Síťová spolupráce (přechod mezi ISDN a paketovou sítí)
Přechody služeb (např. v koncovém přístroji)
Podle míst, kde se řídící signály přenášejí se dělí na:
· signalizace na účastnických vedeních
· vnitřní signalizace v ústředně
· signalizace mezi ústřednami (síťová)
CAS (Channel Associated Signaling) – signalizace po hovorových či přidružených kanálech
CCS (Common Channel Signaling) – signalizace po společném kanále
V případě CAS je hovorový (datový) kanál sdružen se signalizačním. V systému PCM 30 je signalizace pro všech 30 kanálů přenášena v sig. kanálu č.16 a každý rámec přenáší signalizaci pro dva hovorové kanály.

V případě CCS je jeden společný signalizační kanál pro všechny hovorové.
Link – by – link = jedná se o postupné vytváření spojení, každá ústředna v cestě analyzuje informaci volby a sama zpracovává další spojení
End – to – end (z konce na konec) = jedná se o spojení, které nastane až po proběhnutí spojení link-by-link, kdy je již známá adresa cílové ústředny a samozřejmě adresa počáteční ústředny, ostatní ústředny na trase začnou fungovat pouze jako přenosové stanice
31. hovorových kanálů (jelikož mají jeden společný signalizační kanál pro všechny hovorové kanály)
standardně 30 hovorových kanálů (jelikož 0 a 16 kanál je využit pro synchronizaci respektive signalizaci)
CCS je výhodnější, protože dovede obsloužit 1000 hovorových kanálů, také spojení se navazuje mnohem rychleji (10x u pulsní volby a 2x u tónové)
SP (Signaling Point) – jsou to ústředny v signalizační síti, které se nacházejí na začátku a na konci spojení (starají se o vytváření a zpracování signalizačních signálů)
STP (Signaling Transfer Point) – jsou to ostatní ústředny v signalizační cestě, které pouze zprávy přenášejí dál
Jedná se o měniče pro vysokorychlostní účastnické přípojky jako (HDSL, SDSL, ADSL, VDSL), pracující v základním pásmu s potlačenou ss složkou. Slouží k efektivnímu využití přenosových vlastností nestíněných metalických symetrických párů, většinou účastnických vedení. Vyznačují se velkou přenosovou rychlostí digitálních signálů (až desítky Mbit/s).
· HDSL (Hight bit rate Digital Subscriber Line) – využívá kód 2B1Q (11;01;00;10) , touto modulací se sice sníží rychlost, ale zvětší dosah
· SDSL (Symetric single pair Digital Subscriber Line) – využívá kód 3B1Q, modulace PAM na 2 drátech
· VDSL (Very hight speed Digital Subscriber Line) – modulace DMT, dosah pouze stovky metrů, ovšem rychlosti i mezi 16-36 Mbit/s
· ADSL (Asymmetric Digital Subscriber Line) – která kombinuje různé druhy modulace, dopředná rychlost 640 kbit/s zpětná 1,500 kbit/s, kombinace časového a frekvenčního multiplexu
S (Space) – digitální prostorové spojovací pole)
T (Time) – digitální časové spojovací pole)

![]()


Jde o to, že u prostorového článku se časová poloha kanálového intervalu nemění, kanálový interval je pouze umístěn do jiného rámce PCM.

Základem je vždy časový spínač T, ten umožňuje změnit (posunout časovou polohu kanálového intervalu. 8 – bitové vzorky jsou do řádků PH asynchronně zapisovány (podle požadavků jejich časového zařazení na výstupu) a čtou se synchronně. Do řídící paměti ŘP jsou vedeny adresy pro zápis.

Základem je také časový spínač T. 8 – bitové vzorky jsou do řádků PH synchronně zapisovány, čtou se asynchronně (na přeskáčku) v tom pořadí, ve kterém mají být za sebou na výstupu. V řídící paměti ŘP jsou uvedeny adresy řádků hovorové paměti PH pro čtení.

· LAN (Local Area Network) – je lokální síť
· WAN (Wide Area Network) – širší oblastní síť je řešení spojující jednotlivé sítě LAN
· MAN (Metropolitan Area Network) – meziměstská síť
· LAN (Local Area Network) – je lokální síť vybudovaná na uzemí jednoho podniku, nebo budovy, je tvořena horizontální kabeláží, aktivními prvky (hub, switch)
· WAN (Wide Area Network) – je řešení spojující jednotlivé sítě LAN, slouží k propojení vnitřních sítí LAN mezi vzdálenými budovami podniku (často v jiných městech nebo státech), liší se menšími rychlostmi a speciálními protokoly, k propojení se využívá veřejná telefonní sít, nebo satelitní spojení
· MAN (Metropolitan Area Network) – meziměstská síť
· Segment lokálních sítí – Ethernet, Fast Ethernet, Token Ring (nejčastěji připojeny tiskárny, počítače, servery)
· Páteřní protokoly LAN - Fast Ethernet, Gigabitový Ethernet, FDDI (především k připojení lok. sítí na páteřní sítě)
· Páteřní protokoly WAN (MAN) – X.25, Frame Relay a ATM (páteřní protokoly pro rozlehlé sítě)
jedná se o způsoby propojení počítačů:
· Sběrnice (Passive Bus)
· Hvězda (Star)
· Strom (Tree)
· Kruh (Ring)
· Dvojitý kruh (Double Ring)
Deterministické – zákonitě určované ® řídící počítač určuje podřízeným stanicím kapacitu kanálu
Stochastické – náhodně určované ® stanice náhodně obsadí právě volný kanál (dochází ke kolizím)
jedná se o rozbočovač , který hvězdicově propojuje pomocí 2 párů kroucené dvojlinky ostatní počítače a i další HUBy
Hub, Switch, Router – rychlost od 10 Mbit/s , 100 Mbit/s, 1Gbit/s
TCP/IP (Transmission Control Protocol / Internet Protocol) – je univerzální a proto jej lze použít pro komunikaci mezi různými operačními systémy. Snadná směrovatelnost dat, proto je standardem v síti INTERNET. V síti má každý počítač svou IP adresu rozdělenou na 4 části odděleny tečkami např. 192.168.1.1 . Jejich přidělování se ovšem řídí pravidly mezinárodních org. Protokol obsahuje další řadu nižších protokolů např.:
DNS (Domain Name Service) např. www.seznam.cz což je registrovaná adresa domény v podobě psaného jména , kdy ovšem vnitřní komunikace probíhá stále v podobě číselné IP adresy. Rozlišujeme řadu doménových úrovní:
· doména 1. úrovně – cz
· doména 2. úrovně – seznam.cz
· doména 3 úrovně – firmy.seznam.cz
Rozhraní I1(doporučení ITU-T V.23), které se
nachází na styku telekomunikačního okruhu a ukončovacího zařízení.

Rozhraní
I2(doporučení ITU-T V.28), nachází se
na mezi modemem a koncovým zařízením (PC).
KZ – koncové zařízení
DTE – (Data Terminal Equipment) počítač s příslušným program. vybavením
UZ – ukončující datové zařízení
DCE - modem
jsou dány právě doporučením standardizační organizace ITU-T
4 skupin charakteristiky rozhraní:
· Mechanické – typy konenktorů
· Elektrické – polarita a amplituda jednotlivých binárních stavů, přenosové rychlost atd.
· Funkční – definují jednotlivé body rozhraní a jejich účel
· Protokolové – definují pravidla obousměrné výměny signálů
je to standardizační organizace, která vydává doporučení pro komunikační rozhraní, protokolů, jejich napěťových úrovní
|
log „1“ (-15V) – (-5V)
log „0“ (+15V) – (+5V)

log „1“ (1300Hz)
log „0“ (2100Hz)
nakresli
blokové schéma modemu
![]()
· dvoustavová frekvenční modulace obsahuje pouze modulátor, demodulátor, vstupní a výstupní obvod
· v modemech s vícestavovou modulací se dále pužívá kodérů, které jednotlivé dvojice bitů řadí do - dvojic (čtyřstavová modulace) – trojic (osmistavová modulace)
Skrambler – mění původní bitovou posloupnost na pseudonáhodnou, tím se odstraní delší úseky nul či jedniček jdoucí za sebou, což by způsobilo v konečném důsledku ztrátu synchronizace na straně přijímače.
Baud určuje počet změn signálu v přenosovém médiu za sekundu, z toho vyplívá že 1 baud může obsahovat různý počet bitů.
![]()
0 1
0 1 0 0 0 1 0 0
1 1 1 -
signál má 12 bit/s ale 8 baudů
1s
V případě digitální i analogové sítě modemy komunikují směrem od uživatele max. rychlostí 33600 bit/s (v případě ISDN – 64 kbit/s). Směrem k uživateli je to na analogové síti 33600 bit/s a na digitální 56000 bit/s.

V převodníku A/D je signál digitalizován (8kHz – jeden vzorek 13 ti bitové číslo ® 8 *13 = 104 kbit/s).
V kodéru KOD-Z dochází k odstranění zbytečné informace (urč. neslyšitelných signálů) a datový tok je redukován na 13 kbit/s.
Dále dochází v bloku KOD-K k tzv. prokládání (bloky bitů jsou vzájemně proházeny a tím se zabraňuje shluku chybových bitů). Tento blok také zajišťuje šifrování dat před odposlechem (bývá to např. klíčem o délce 64 bitů).
Poté má signál již 270,833 kbit/s a je vysílán ve standardu GSM 900 kde pro UPLINK je pásmo o šířce 25 MHz od 890 do 915 MHz.
Po výměně signalizačních údajů dochází k oprávněnosti přístupu mobilní stanice (MS) do sítě. MS vyšle své identifikační číslo IMSI (International Mobile Subscriber Identity) prostřednictvím BTS a BSC až do MSC (Mobil Switching Centre – ústředna). Z ústředny je vysláno náhodné číslo do MS a to je na základě šifrovacích algoritmů přeměněno na jiné číslo a odesláno jako odezva zpět do ústředny. V databázi je pak porovnáno s údaji o SIM kartě a přístup je buď povolen, nebo zakázán.
Jedná se metodu modulace (Gausovská modulace
s minimálním zdvihem). Základem je modulace označovaná jako FSK
(frekvenční klíčování – dvoustavová frekvenční modulace). Např. změní-li se
vstupní signál z 0 na 1 dojde ke změně
kmitočtu nosné vlny, na tomto kmitočtu zůstane nosná do doby než se znovu
změní logické úrovně na vstupu modulátoru.
Jedná se o další způsob datové komunikace využívajícího principu přepojování paketů. Jsou to bloky dat , které vzniknou rozdělením datového toku na malé části, které nesou urč. informaci. Tyto pakety jsou posléze směrovány i různými (nejvýhodnějšími) cestami a na požadovaném místě se setkají a poskládají do výsledné informace.
Známe dva principy způsobu propojení:
·
Přepojování
okruhů – celá datová zpráva se vysílá do bodu A , je opatřena adresami
odesílatele a příjemce a zařadí se tam do fronty zpráv do bodu B. Výhodou je,
že účastník je tarifován jen za délku zprávy. Nevýhodou, v případě chyby
v dlouhé i kratší zprávě je doba prodloužena o žádost opravy celé zprávy.
·
Přepojování
paketů – opět je celá zpráva zaslána do bodu A, kde se ale rozdělí na menší
pakety a ty jsou řazeny do různých front a směrů díky nimž se dostanou do bodu
B. (Vysílá
se např. první paket první zprávy, pak první paket druhé zprávy, pak druhý
paket první zprávy ... atd.) Tím se urychlí výměna kratších zpráv a
v případě chyb při přenosu dojde
k opakování jen toho paketu, ve kterém byla chyba.
Převzato z SOŠ a SOU spojů a elektrotechniky Kolín v roce 2005
Kontakt: xB.H@seznam.cz Honza Bednář
ICQ: 346-298-296