14.
Základy přenosu dat
Druhy přenosu dat
Při paralelním
přenosu jsou data přenášena po více bitech najednou, typicky po celých bytech.
K tomu je ovšem zapotřebí příslušný počet souběžných (paralelních) vodičů, což
je únosné jen na krátké vzdálenosti (typicky 20 metrů).
Při sériovém
přenosu jsou data přenášena postupně bit po bitu, nejnižším (přesněji nejméně
významným) počínaje. Nejmenší položka dat přenášená sériově je označována jako
znak (character) a má obvykle rozsah 7 nebo 8 bitů. Znak vyjádřený přímo ve
formě posloupnosti dvojkových bitů, které se skutečně přenášejí, se pak
označuje jako značka.
Sériový
asynchronní přenos (serial asynchronous transmission)
Jednotlivé
znaky jsou přenášeny s libovolnými časovými rozestupy. Aby poznala
přijímací strana další znak, je třeba vysílat vhodný řídící (uvozovací) znak –
start-bit. Slouží také k nastavení časové základny příjemce. Zajištění
odstupu mezi jednotlivými znaky provádí tzv. stop-bit. Vyslání následujícího
znaku může začít nejdříve po odvysílání celého předchozího znaku, tedy včetně
jeho stop-bitu
Sériový
synchronní přenos (serial synchronous transmission)
Při
synchronním přenosu jsou obvykle přenášeny celé bloky znaků. Datové bity
jednotlivých znaků přitom následují těsně po sobě, bez jakýchkoli časových
odstupů, a nejsou prokládány žádnými start- či stop-bity Začátek bloku je indikován jedním nebo
několika speciálními synchronizačními znaky (tzv. znaky SYN), jejichž hlavním
smyslem je zajistit potřebnou časovou synchronizaci odesilatele i příjemce -
tzn. pomoci příjemci přesně stanovit časové okamžiky, ve kterých má
vyhodnocovat jednotlivé datové bity. Blok znaků je pak opět zakončen
synchronizačními znaky, které mohu (ale nemusí) být nepřetržitě vysílány až do
začátku následujícího datového bloku.
Synchronní
přenos je obecně rychlejší než asynchronní, neboť není zatížen režií
připadající na start- a stop-bity. Jeho technická a programová realizace však
bývá poněkud složitější než u přenosu asynchronního.
Druhy dvoubodových spojení
Simplex – obvod schopný přenosu jen v jednom směru
Poloviční
duplex (half duplex, HDX) – schopnost
obousměrného přenosu dat mezi vysílající a přijímací stanicí v daném čase pouze
v jednom směru.
Full
duplex (duplex, FDX) – schopnost
současného přenosu mezi vysílající a přijímající stanicí v obou směrech
zároveň.
Základní pojmy
Kód – pravidlo přiřazení znaků
Kódování – převod pro zpracování počítačem
Rovnoměrný kód – každá značka má stejnou délku (např. mezinárodní
telegrafní síť MTA č. 2)
Nerovnoměrný kód (např. Morseova abeceda)
Nadbytečný kód – využívá méně značek, než je jeho kapacita –
umožňuje detekci a korekci chyb
Systematický kód – rovnoměrný kód, u kterého lze rozlišit
informaci a zabezpečovací prvky
Nesystematický kód – rovnoměrný kód, u kterého nelze rozlišit
informaci a zabezpečovací prvky
Interakční kód – vniká postupnou aplikací několika kódů,
nejčastěji dvou
Chybovost – poměr počtu chybných prvků ke všem prvkům
Hammingova vzdálenost
–
značka d
–
minimální vzdálenost
kódu
–
vyjadřuje počet
odlišných prvků dvou značek kódu
–
najde se postupně u
všech dvojic značek kódu a nejmenší je Hammingova vzdálenost
1
0 0 1 0 1 0 1
1
1 0 1 0 0 0 0
–––– –––––––
0
1 0 d = 1 0 0 1 0
1 d = 2
Hammingova váha
–
značka w
–
je dána vzdáleností
kódové značky od nulové značky (značka tvořená nulami) a u binárního kódu je to
počet jedniček ve značce
Vyjádření kódu
–
každý kód se dá
geometricky vyjádřit
–
vždy mnohoúhelníkem
–
nebo např. krychlí
Bezpečnostní kódy
–
jednoduchý paritní
Systematický
kód. Jeho značky mají jen jeden zabezpečovací prvek závislý na všech
informačních prvcích – rozlišujeme sudý a lichý, podle toho doplňujeme
jedničkou nebo nulou.
–
křížový paritní
(maticový)
Interakční
kód. Vzniklý aplikací dvou paritních kódů – příčného a podélného. Používá se
pouze jako detekční s využitím rozhodovací zpětné vazby.
Př.
1
1 0 0 1 | 1
1 0 0 0 1 | 0
1
1 1 0 1 | 0
1
0 0 1 1 | 1
–––––––––
0
0 1 1 0 | 0
\ křížová parita, “kontrola kontroly”
–
cyklický kód – CRC
(cyclic redundancy check)
Zabezpečují
kód proti shluku chyb. Provádí se pomocí zbytku po provedeném dělení.
Př.
/ generující mnohočlen
(x9 + x7 + x4 + x2+x1) x3+x2 + 1
1 0
1 0 0 1 0
1 1 0 0 0 0 : 1
1 0 1 = 0 0
1 1 – zbytek po dělení
1 1
0 1
–––––––
0 1
1 1 0
1
1 0 1
–––––––
0
0 1 1 1 0
1
1 0 1
–––––––
0
0 1 1 1 1
1 1
0 1
–––––––
0 0 1 0 0 0
1 1
0 1
–––––––
0 1
0 1 0
1 1 0
1
–––––––
0 1
1 1 0
1 1
0 1
–––––––
0 0 1 1
Návod:
Nejprve je
třeba na konec čísla přidat tolik nul, kolikátého řádu je generující mnohočlen
– je to počet jeho číslic mínus jedna. Potom postupně sepisujeme mnohočlen a
porovnáváme v logice modulo 2 – pokud jsou rozdílné, píšeme 1. Sepisujeme
vždy tolik číslic, kolik má předchozí výsledek na začátku nul.
Toto
postupné odečítání dělence od děliletele se provádí pomocí
a) zpožďovacího členu (obvod 7474)
–
obsahuje 1 vstup, 1 výstup a 1
řízení
–
tvoří ho posuvný registr
b) sumačního členu
–
provádí součet (XOR) vztahů vstupů v algebře modulo 2 (obv. 7486)
c) zpětné vazby
–
z výstupu jsou zavedeny do sumačních členů před zpožďovací členy, které
odpovídají mocninám proměnné x, které jsou v generujícím mnohočlenu
Taktovací
impulzy jsou přiváděny na všechny zpožďovací členy, tvořící posuvný registr,
současně.
Změna stavu vstupu probíhá mezi dvěma taktovacími
impulzy. Při přivedení taktovacího impulzu na řídící vstup se přenese stav
vstupu na výstup. Má–li zpráva n
bitů, pak po n+1 taktovacích krocích
je na výstupech zpožďovacích členů uložen zbytek po dělení.
OSCANNOVAT
OBRAZEK, DOPLNIT NAVOD, OSCANNOVAT (?) TABULKU s vypoctem, nevim jak to
lip napsat…
Zabezpečení přenosu dat zpětnou vazbou
Informační
zpětná vazba – způsob
zabezpečení přenosu zpětným vysíláním dat. V případě zjištění chyby se
oprava provede novým vysíláním dat.
Rozhodovací
zpětná vazba – způsob zabezpečení
přenosu zjišťováním výskytu na příjmu. Oprava se děje opakováním přenosu.
Metody
neuvažují chybnou zpětnou vazbu.
Protokol BSC –
Binary Synchronnous Communications
V roce 1975 vydán
s malými změnami jako mezinárodní norma ISO 1745.
Zajišťuje poloduplexní přenos
po dvoubodovém nebo mnohabodovém spoji mezi jednou řídící stanicí a jednou nebo
více stanicemi podřízenými.
Přenášené rámce jsou tvořeny
textem a řídícími znaky kódové abecedy ASCII (vychází z MA5 –
sedmiprvkové, osmý bit je parita => 128 znaků)
Řídící znaky:
–
SYN: synchorniazace
–
ENQ: dotaz (výzva,
volání)
–
SOH: začátek záhlaví
–
EOT: ukončení přenosu
–
ETX: konec textu
–
STX: začátek textu
–
ACK: kladné potvrzení
–
NAK: odmítnutí
–
ETB: konec bloku
–
DLE: změna významu
následujícího bloku
Formát informačního rámce
|
|
SOH |
záhlaví |
STX |
data |
ETX (ETB) |
bcc |
|
Počet znaků |
1 |
n |
1 |
n |
1 |
8 bit |
bcc
– kontrolní součet
Používá se buď podélná parita
(křížový kód), nebo cyklický kód CRC 16 ..... x16 + x12 + x5 + 1
ASCII – American Standard
Code for Information Interchange
–
americký standardní kód
pro výměnu informací – v Evropě normován jako ISO-7
–
uspořádání: 0 ÷ 15
řádků, 0 ÷ 7 sloupců
|
Řádek č. |
b4 |
b3 |
b2 |
b1 |
|
|
|
|
|
1 |
|
|
b7 |
|
kódová značka |
0 |
b6 |
|||||||||||
|
1 |
b5 |
||||||||||||
|
0 1 . . . 4 . . . 15 |
0 |
1 |
0 |
0 |
|
|
|
|
|
T |
|
|
|
|
|
Sloupec č. |
0 |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
|
|||
Př:
1010100 – odpovídá znaku „T“
Další možný zápis 5/04 (5. sloupec, 4.
řádek)
Ve dvojkové soustavě: 101/0100
U protokolu BSC u dvoubodového spojení nemusí být záhlaví
použito. V tom případě začíná vysílání rámce znakem STX.
Asynchronní přenos
(arytmický) – není nutno zvlášť
zajišťovat synchronizaci
Synchronní přenos – před každým blokem se vysílá znak SYNa při dlouhých
blocích se vysílá i uvnitř bloku.
Zabezpečení přenosu
Bloková metoda ARQ
(automatická žádost o opakování)
a) postupné vysílání bloků
ACK
– povel potvrzení bloku
NAK
– negativní potvrzení bloku, následuje
opakování bloku
b) plynulé vysílání bloků
–
opakování vysílání od
chybného bloku znovu
–
opakování pouze chybného
bloku
Metody neuvažují chybný
zpětný kanál.
Podle protokolu ISO-7 lze
zajistit kódově transparentní (nezávislý) přenos v libovolné abecedě
vysíláním před každým řídícím znakem DLE, a to ke pak vyhodnoceno jako řídící
znak.
Obsahuje-li jiná abeceda
kódovou značku odpovídající znaku DLE, potlačí se její řídící význam dalším
znakem DLE. Vyšle se tedy DLE DLE a pak je to vyhodnoceno jako část textu.
Princip datové komunikace
řízené protokolem ISO-1745
1) Vytvoření logického spojení
Řídící
stanice (ŘS) Volaná
stanice (VS)
––––––––––––––––>
ENQ + adresa volané stanice
NAK
<–––––––––––––––– buď
A
následuje zrušení (ukončení) přenosu ––––––––––––––––> EOT
ACK
<–––––––––––––––– nebo
––––––––––––––––>
vysílání 1. bloku datové zprávy
2) Přenos zpráv
Vysílací
stanice Volaná
stanice
SYN…SYN
ENQ ––––––––––––––––>
<–––––––––––––––– SYN…SYN ACK vytvoření spojení
SYN…SYN
STX ETB BCC ––––––––––––––––>
<–––––––––––––––– SYN…SYN ACK
<–––––––––––––––– SYN…SYN NAK při chybě
SYN…SYN je dostatečně dlouhá posloupnost
3) Ukončení
Poslední
blok textu ––––––––––––––––>
<–––––––––––––––– SYN…SYN ACK
SYN…SYN EOT
––––––––––––––––>
V případě chyby datového
kanálu se ztratí blok, anebo se přijme 2×. Tomu se dá zabránit číslováním bloků
v jejich záhlaví a dokonce i číslováním odpovědí.
Mnohabodový spoj (1 řídící
stanice)
1) Řídící stanice ––––––––––––––––> výber
podřízené stanice
a) Běžný výběr
Řídící
stanice podřízená
stanice
––––––––––––––––> EOT (uvede
podřízené stanice do klidu)
––––––––––––––––> adresa vlastní
stanice + ENQ
ACK nebo NAK <––––––––––––––––
––––––––––––––––>
SOH záhlaví STX text ETB BCC
ACK <––––––––––––––––
nebo
NAK <––––––––––––––––
při chybě
b)
Rychlý výběr
Nevysílá se dotaz a souhlas k
přenosu
––––––––––––––––> EOT adresa
volané stanice STX text ETX BCC
ACK <––––––––––––––––
2) Řídící stanice <––––––––––––––––– výzva
a) programová výzva
=
vyzvedání dat z paměti přidružených stanic
řídící
stanice přidružená
stanice
––––––––––––––––>
EOT
––––––––––––––––>
adresa přidružené stanice + ENQ
SOH
záhlaví atd. <–––––––––––––––– má-li zprávu
––––––––––––––––> ACK
EOT <–––––––––––––––– nemá-li zprávu
b) Štafetová výzva
Řídící
stanice naváže spojení s jednou podřízenou stanicí, a ta má-li zprávu, tak ji vyšle a pak předá
výzvu další podřízené stanici a nemá-li výzvu, předá výzvu hned.
Konverzační
provoz – výměna krátkých zpráv
Řídící
stanice podřízená
stanice
–––––––––––––––––>
adresa + ENQ
. . . <––––––––––––––––– má-li zprávu
EOT <––––––––––––––––– nemá-li zprávu
Chce-li
sama předat zprávu
–––––––––––––––––> ENQ
ACK
<––––––––––––––––– může-li přijímat
–––––––––––––––––>
SOH . . .
NAK
<––––––––––––––––– nemůže-li přijímat
3) Režim ohlášení
Podřízená
stanice má možnost ohlášení žádosti o výzvu řídící stanici.
Protokol
HDLC –
bitově orientovaný formát (High Level Data Link Control)
Může se použít v simplexním, poloduplexním a
duplexním provozu. Je vhodný pro dávkový i konverzační provoz. Dá se použít
pouze u synchronního přenosu na pevných i komutovaných spojích, na dvoubodovém,
mnohabodovém a kruhovém spoji; centralizované i decentralizované řízení sítí. Bitově
orientovaný
formát je
kódově transparentní (nezávislé). Tento formát tvoří rámec, na kterém
jsou vydělena bitová místa pevné délky (tzv. pole) a v nich jsou umístěny
ucelené informace (adresa, řídící znak, ...).
U protokolu HDLC jsou režimy:
a) normální režim odpovědi NRM
b) asynchronní režim odpovědi ARM
c) asynchronní vyvážený režim ABM – u VDS pro
provozně rovnoprávné stanice
d) další režimy se nastaví příkazy
v nečíslovaných rámcích (3. a 4. bit a 6., 7., 8. bit)
a), b) – u dvoubodových a mnohabodových spojů
a) NRM – normal response mode – P.S. na výzvu
odesílá rámce do č. 7 nebo č. 127 (podle délky řídícího pole) – další rámce po
další výzvě.
b) ARM – asynchronous response mode – P.S. může
vysílat zprávu kdykoliv i bez výzvy.
c) ABM – asynchronous baanced mode – Ř.S. i P.S.
mohou zahájit komunikaci na dvoubodovém spoji (patří sem linková procedura LAPB
– doporučení X.25).
d) např. SARM – pracuje v asynchronním režimu.
|
F návěst 01111110 |
A adresové pole |
C řídící pole |
I informační pole (paket) |
FCS zabezpeč. pole |
F návěst |
8 8 8 (16) n x 8 16 8 bitů
Adresové pole A:
|
Do vedení |
kombinace |
z vedení |
|
povel odpověď |
10000000 11000000 |
odpověď povel |
Návěst F:
01111110 – aby při vysílání textu nedošlo
k záměně za návěst, vkládá se v každém případě v textu po 5 x 1
nulový bit
Řídící pole C:
určuje typ rámce:
a) informační rámec – pak následuje
informační pole
|
0 |
číslo |
vysílaného |
rámce |
V/K |
číslo očekávaného |
přijímaného |
rámce |
V – v rámcích s povely (adresové pole)
znamená výzvu k vysílání: V=1 (dotaz)
K – v rámcích s odpovědí má význam
ukončené odezvy: K=1
b) řídící rámce
- dohlížecí S:
|
1 |
0 |
řídící |
povely |
V/K |
číslo očekávaného |
přijímaného |
rámce |
řídící povely: 0
0 = RR = pohotovost (připravenost k příjmu; kladné potrvzení)
1
0 = RNR = nepohotovost (nepřipravenost přijmout inform. rámec)
0
1 = REJ = odmítnutí (žádost o opakování od rámce č. poslední 3 bity)
1 1 = SREJ = selektivní
zamítnutí (tímto pokynem si stanice vyžádá opakování pouze rámce určitého podle
posledních 3 bitů)
-
nečíslovaný LI
|
1 |
1 |
|
|
V/K |
|
|
|
1 1 1 0 0 - SABM – pracuj v asyn.
režimu
0 0 0 1 0 - DISC – rozpoj
1 1 0 0 0 - DM – rozpojeno
0 0 1 1 0 - UA – potvrzeno
1 0 0 0 1 - FRMR – rámec odmítnutí
Zabezpečovací pole FCS:
Všechny bity v polích A, C, I a 16x nula
(úprava před dělením) se vydělí x16 + x12 + x5 +
1 a zbytek dělení se vyšle v poli FCS. Na přijmu se provede totéž a pole
FCS se porovná .....
Pozn.:
Základními prvky formátu jsou znakyz abecedy používané daným spojovým protokolem. Těmito znaky jsou vyjádřeny řídící informace, záhlaví i text.
U formátů s proměnlivou délkou
fragmentů nesmějí být v textu obsaženy řídící znaky. Nedají se přenášet
v jiné abacedě => jsou kódově závislé = netransparentní.
Základním prvkem je bit. Délka formátu (obálka a text) bývá pevná. Řídící kódové kombinace se mohou objevit i v textu, kde nejsou přijímány jako řídící znaky. Text se tedy může přenášet v libovolné abecedě => jsou kódově nezávislé (transparentní).
Protokol HDLC byl vytvořen pro řízení datové
komunikace (tedy ne pro vytvoření a rušení spoje) především
v duplexním režimu.
T - informační rámec
R - řídící dohledový rámec
N
(U) - řídící nečíslovaný rámec
Použitá
značení ve znázornění komunikace stanic:
ČV - pořadové číslo vysílaného rámce
ČP - pořadové číslo přijímaného rámce
(očekávaného)
RF - řídící funkce
D - dotaz (musí být vyslán nejpozději
v rámci č. 7 nebo č. 127)
K - odpověď
Pozn.:
HDLC umožňuje vysílání několika rámců jedním směrem za sebou. Tím se změnšuje počet změn směru přenosu => efektivnější přenos.
(zjednodušené znázornění – rámce mají ale úplnou
strukturu)
Př.:
stanice S1 stanice
S2
T – 0 –
0 –––––––––––––––––––––––––––––––>
ČV ČP
T – 1 – 0 –––––––––––––––––––––––––––––––––>
T
– 2 – 0 –––––––––––––––––––––––––––––––––>
T
– 3 – 0 – D –––––––––––––––––––––––––––––>
<–––––––––––––––––––––––––––––––––––
RR – 4 – K
řídící
rámec RR, S2 očekává rámec č. 4 => příjem bez chyb
T – 4 – 0 –––––––––––––––––––––––––––––––––>
Vyskytne-li
se chyba:
stanice
S1 stanice
S2
T
– 0 – 0 –––––––––––––––––––––––––––––––––>
T
– 1 – 0 –––––––––––––––––––––––––––––––––> chyba
T
– 2 – 0 –––––––––––––––––––––––––––––––––>
T
– 3 – 0 – D –––––––––––––––––––––––––––––>
<––––––––––––––––––––––––––––––––––––
RR – 1 – K
žádost
o opakování od rámce č.1
T
– 1 – 0 –––––––––––––––––––––––––––––––––>
T
– 2 – 0 –––––––––––––––––––––––––––––––––>
T
– 3 – 0 –––––––––––––––––––––––––––––––––>
T – 4 – 0 – D –––––––––––––––––––––––––––––>
<–––––––––––––––––––––––––––––––––––––
RR – 5 – K
T
– 5 – 0 –––––––––––––––––––––––––––––––––>
.
.
.
Datová
komunikace na poloduplexním spoji v případě, že stanice S2 má také zprávu:
S1 S2
T
– 0 – 0 –––––––––––––––––––––––––––––––––>
T
– 1 – 0 –––––––––––––––––––––––––––––––––>
T
– 2 – 0 – D –––––––––––––––––––––––––––––>
<––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
T – 0 – 2
<––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
T – 1 – 2
<––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
T – 2 – 2 – K
T
– 3 – 3 – D ––––––––––––––––––––––––––––––>
Pozn.:
S1 vysílá bez mezery i po vysílání dotazu
D.
S1 S2
T
– 0 – 0 –––––––––––––––––––––––––––––––––>
T
– 1 – 0 –––––––––––––––––––––––––––––––––>
T – 2 – 0 – D
–––––––––––––––––––––––––––––>
T – 3 – 0
–––––––––––––><–––––––––––––– RR – 3 – K
T – 4 – 0
–––––––––––––––––––––––––––––––––>
Při výskytu chyby:
S1 S2
T
– 0 – 0 –––––––––––––––––––––––––––––––––>
T
– 1 – 0 –––––––––––––––––––––––––––––––––> chyba
T – 2 – 0 – D
–––––––––––––––––––––––––––––>
T – 3 – 0
–––––––––––––><–––––––––––––– RR – 1 – K
T – 1 – 0 –––––––––––––––––––––––––––––––––>
Nová
žádost o potvrzení správnosti při řízení protokolem HDLC se může vyslat až po
obdržení příchozí odpovědi. (Závisí na délce T rámců a na době zpoždění
přenosem.)
Znázornění
komunikace vhodnější pro časové znázornění:
Duplexní
spoj:

Podřízená
stanice (má-li připravenou zprávu) může vysílat až po příjmu výzvy D.

NRM
při výskytu chyby:

Duplexní
provoz v režimu ARM:
Obě
stanice jsou rovnocenné – např. stejná práva.

ARM
při výskytu chyby:
